Zestátnění gymnázia

Přestože Matice gymnasiální dala vzniknout soukromé škole, neznamenalo to konec všech pokusů o zestátnění. Přetrvával totiž stále názor, že gymnázium nebylo založeno státem jenom proto, že byl Vyškov předstižen jiným městem. Poprvé se se svou prosbou obrátil matiční výbor na c. k. ministerstvo kultu a vyučování hned v prvním školním roce. Od ministra Hartla se dočkali pouhé odpovědi, že se vláda Rakouska-Uherska nechystá přejímat školy od soukromých subjektů, a to proto, že by pak nezbývaly finance na budování státních ústavů.

Po volbách do vyškovského obecního zastupitelstva v roce 1904, kdy česká strana vyhrála s absolutní převahou, se zdálo, že se gymnázium opět přiblížilo svému zestátnění. Nestalo se tak. Češi se museli soustředit na potřebné reformy, které předchozí němečtí zastupitelé z populistických důvodů dlouhá léta neprováděli. Na vydržování školy z obecního rozpočtu proto nezbývaly prostředky.

Výbor Matice gymnasiální se musel spokojit s příspěvky od státních organizací. Ty dostával již v roce 1899 od moravského zemského místodržitelství, tedy 2000 K na rok pro jednu třídu. Vzhledem k měsíčním platům učitele 600 - 1 000 K to však nemohlo stačit. Samotné výdaje školy přesahovaly téměř 62 000 K. Proto Matice zažádala několikrát za sebou v letech 1901, 1902 a 1903 o ministerskou dotaci, na jejímž základě bylo uvolněno na udržení českého gymnázia ve Vyškově 3 000 K. Tento příspěvek dovolil na gymnáziu studovat žákům další tři roky a od roku 1907 se začal vyplácet ve dvojnásobné výši.

Na jaře 1907 podala znovu Matice gymnasiální žádost o zestátnění. Tuto myšlenku byli tentokrát ochotni podpořit čeští poslanci v říšské radě a od května téhož roku také Ústřední Matice gymnasiální v Praze. Podle pokynů c. k. moravské zemské školní rady, kterou okresní hejtmanství ve Vyškově obdrželo v dubnu 1907, byla podána žádost se zprávou o chodu gymnázia ve státní správě a výkazem o dosavadní činnosti Matice gymnasiální. Když tlak německého národa na Čechy polevil, působil pojem zestátnění gymnázia více realisticky. Členové Matice gymnasiální ochotně předávali různým vládním úředníkům výpisy o chodu jejich nadace, o její finanční, ale také duchovní podstatě. Nakonec byla pro rok 1908 přidělena dotace jen 6 000 K. Naději měl přinést rok 1909, od jehož prvního dne mělo gymnázium připadnout státu.

Přišel rok 1908 a událostí se opět ocitlyna mrtvém bodě. S Ústřední Matici školskou v Praze i s Maticí gymnasiální ve Vyškově přestali komunikovat vládní úředníci a obě tyto organizace stálo mnoho úsilí, než se jim podařilo dosáhnout svého. Za předání vyškovského gymnázia státu se v říšské radě zasadili především čeští poslanci Karel Prášek a Vojtěch Kulp. Také díky jejich práci ve Vídni dostalo c. k. okresní hejtmanství ve Vyškově 11. listopadu 1909 vyrozumění se zpětnou platností o zestátnění ústavu od 1. září 1909. O čtrnáct dní později se Matice gymnasiální státu zavázala, že odevzdá bezplatně všechny pomůcky a učební sbírky, které za doby své správy pořídila. Toto rozhodnutí potvrdila obecní rada města Vyškova a od 31. ledna 1910 bylo gymnázium oficiálně pod správou státu, který jej ale prakticky zřizoval prostřednictvím vyšších dotací již od 1. září. Víceméně formální ráz mělo povolení od rakouského císaře. Celý akt zestátňování byl završen 28. ledna 1910 podepsáním smlouvy mezi zástupci Matice gymnasiální, Obecního zastupitelstva ve Vyškově a Moravského zemského výboru v Brně.

Na předání vyškovského gymnázia se vztahovaly předpisy, které platily pro převody všech podobných ústavů. Jediný, kdo vydělal, byl tedy stát Rakousko-Uhersko. Získal do svého majetku budovu gymnázia za více než půlmilionu rakouských korun včetně vybavení - školních učebnic, knih, map a nástěnných výukových plakátů, sbírek, ale také nábytku a přístrojů. Také učitelé se nově stali státními zaměstnanci. Budova gymnázia byla do rukou obecních zastupitelů oficiálně předána 16. dubna 1910.

Matice gymnasiální dosáhla konečně předem vytyčeného cíle. Po zestátnění byla rozpuštěna celá organizace, ale především její výbor ve složení: předseda MUDr. Jan Venhuda, místopředseda Karel Albrecht, jednatel JUDr. Václav Skřivánek, pokladník Florián Koudelka, zapisovatel Jan Rozsypal, členové Antonín Gryc, Jan Hrozek, J. V. Pokorný, Arnold Janda, Florián Horut, Josef Šich a František Teplý, náhradníci Tomáš Látal, Antonín Vlček, František Lorek, Jan Souček, ekonomové Jan Pospíšil a František Vrtílek. Za dobu své působnosti vydala Matice na provoz gymnázia a stavbu budovy společně s obcí Vyškov 776 110 K 01 h.

Podle 4. kapitoly úspěšné práce "Vznik a rozvoj Gymnázia ve Vyškově", zpracované v rámci SOČ 2007/2008 studentkou Šárkou Navrátilovou